Polovina světa je dvojjazyčná. jaký je náš problém?

V New Yorku zákazník restaurace pohrozil, že předá zaměstnance imigračním úřadům, pokud spolu nepřestanou mluvit španělsky. V Montaně agent pohraniční stráže požadoval identifikaci dvou amerických občanů, kteří si na čerpací stanici povídali španělsky. V Gruzii jedna zákaznice Walmartu nadávala druhé za to, že mluvil španělsky na její 3letou dceru.

Stává se to často. V loňském roce Pew Research Center zjistilo, že 22 procent Hispánců uvedlo, že je někdo kritizoval za to, že mluví nejoblíbenějším americkým cizím jazykem. Dvacet procent uvedlo, že jim bylo řečeno, aby se vrátili do své domovské země.

Na národních středních školách se však jazyková otázka ubírá překvapivě jiným směrem. Například na střední škole Gabrielino v San Gabriel v Kalifornii se Dylan Rojas chystá promovat se zvláštním označením na diplomu, které oslavuje jeho plynulost španělštiny a angličtiny.

Příběh reklamy pokračuje pod inzerátem

Jmenuje se Seal of Biliteracy, kterou v roce 2008 vytvořila advokátní skupina Californians Together. Třicet pět států a okres to dává na diplomy, ale je to tak pod radarem, že mnoho studentů o tom nikdy neslyší, dokud ho neobdrží.

Rojas, který má na jedné straně rodiny španělsky mluvící a na druhé vietnamsky a kantonsky, ví, že pečeť je v rozporu se silnými názory některých lidí, že angličtina by měla být číslo 1. Znalosti cizích jazyků jsou podle něj často přehlíženy, ale 'Dvojjazyčnost je užitečná při navazování nových spojení s lidmi po celé zemi, ať už pro sociální nebo pracovní účely.'

Na mém středoškolském diplomu žádná taková pečeť nebyla. Mluvím trochu čínsky, ale jako většina Američanů spoléhám na angličtinu. Podle amerického úřadu pro sčítání lidu pouze 20 procent Američanů dokáže konverzovat ve dvou nebo více jazycích, ve srovnání s 56 procenty Evropanů. Odborníci odhadují, že přibližně polovina lidské rasy je bilingvní, přinejmenším.

Příběh reklamy pokračuje pod inzerátem

Mám dvě děti, které mluví plynně španělsky, učily se na soukromých školách a studiem v Latinské Americe. Používají jazyk ve své práci. To na lidi dělá dojem. Proč ale nejsou podobně ceněny a chváleny miliony studentů veřejných škol z chudých domovů, kteří zvládají dva jazyky?

Strávil jsem pět let psaním knihy o střední škole ve východním Los Angeles, kde téměř každý rodič neměl vysokoškolské vzdělání, ale téměř každý student byl bilingvní. Škola měla špatnou pověst kvůli nízkým výsledkům testů ve čtení a matematice, i když bilingvismus jejích studentů zahanbil školy v bohatých částech města.

56 procent Gabrielinových studentů pochází z rodin s nízkými příjmy s etnickým mixem, který je charakteristický pro severovýchodní hrabství Los Angeles. 58 procent je asijského původu a 33 procent jsou hispánci. Aby získali pečeť Biliteracy, musí mít průměr 2,0 v kurzech angličtiny a musí mít dobré skóre ve státním uměleckém testu z anglického jazyka. Zápočet za znalost neanglického jazyka vyžaduje úspěšné absolvování testů, jako je Advanced Placement, nebo prokázanou odbornost ve čtyřletém kurzu.

Příběh reklamy pokračuje pod inzerátem

Ostatní státy a okresy udělující pečeť mají podobná pravidla. Vysoké školy a univerzity to začaly uznávat. Průzkum mezi zaměstnavateli ukázal, že uchazeči s tímto označením by dalo přednost 66 procent z nich.

„Vzhledem k tomu, že tolik pracovních míst je založeno na technologiích a službách, naši studenti musí být schopni konkurovat lidem z celého světa,“ řekla Sharron Heinrich, ředitelka Gabrielino High School. 'Být dvojjazyčný nebo trojjazyčný jim umožňuje ekonomicky konkurovat a být přispívajícím členem větší světové komunity.'

Senioři Gabrielino, kteří obdrží pečeť, mají neobvyklé rodinné příběhy. 'Moje máma mluví mandarínsky a můj táta se mnou a mými bratry doma barmsky,' řekl Shwe Win, který plánuje jít na lékařskou fakultu. Přestěhování do Ameriky jí pomohlo zvládnout angličtinu, ale získat certifikát z čínštiny bylo těžší, protože „existují tisíce čínských znaků, které si musí zapamatovat,“ řekla.

Příběh reklamy pokračuje pod inzerátem

Sohaib Usman se narodil v Pákistánu. Jeho druhým jazykem je urdština. Řekl, že si myslí, že cena pomůže imigrantům, jako je on, „nevyhýbat se své etnické příslušnosti a být hrdí na to, kým jsou“.

To zní dobře. Možná bychom my ostatní mohli přehodnotit svou hrdost na znalost pouze jednoho jazyka nebo alespoň přestat upozorňovat na propast mezi námi a lidstvem obecně.